Prelude in Blue

Hudba: Barney Wilen
Text: M. Zdeňková

 

Loni na podzim - někdy kolem svatého Martina - jsme se šli projít do Průhonického parku. Tam zrovinka probíhal hon na divoké ptactvo, a my si říkali, že našeho kamaráda Pavla Husičku bychom tentokrát s sebou vzít nemohli, aby nám ho tu náhodou taky nesestřelili a nestala se z něj svatomartinská husa (Pavel o sobě s oblibou mluvil jako o drůbeži). Že se jen pár dní nato skutečně vydal do "Velebných končin" považuji za jednu z jeho posledních podařených přesmyček (Karel Velebný už měl pro něj jistojistě připravené místo ve svém nebeském Velebandu). A já jsem ani nestihla včas napsat text, o který mě požádal - text k písni Prelude In Blue od Barneyho Willena, kterou měl moc rád. Tak doufám, že "tam" v těch končinách mají taky všemocný internet, a ty si to, Pavlíku, od nás poslechneš aspoň takhle.

 

 

 

 

Posledních pár dní
je předjaří, ač podzimní,
střílí se v parcích a tmí.

 

Poslední zdání,
to ve snu mi táhle Tvůj tón zní,
chvíli mám pocit, že sílí, já vím,

 

že mi z křídla pozdrav sfoukáváš,
že se zdálky přesmyčkám usmíváš,
já spím.

Poslední mám psaní
a úzkost, zda doručený,
teď sílí, ale zdáli tón zní.

 

Posledních pár dní
je předjaří, ač podzimní,
střílí se v parcích a tmí.

Poslední zdání,
to ve snu mi táhle Tvůj tón zní,
chvíli mám pocit, že sílí, já vím,

 

že Tě mám a nesu v sobě dál,
že Tě znám a radost teď vyzpívám,
cos hrál.

 

Poslední žár strání
nás zaslzený ovíní,
ale tón sílí, i zdáli dál zní.

 

Podzimní setkání zdá se být poslední

 

audio nahrávka