Písky času


NAHRÁVKU NAJDETE ZDE (link to audio)

 

Večer běží z mokrejch bran,
oblíká si celofán.
Ať dál spinká ten tvůj Dán,
štěstí, Švéd mi tě hlídá.

 

Jarním deštěm zasypán,
den, co začal jedním z rán
zvonivých a lačných stran,
nespí, ve mně teď zpívá.

 

Do světa bych chtěla jít,
na harfu si při tom hrát,
s tebou v prašnejch městech žít,
na plážích po nocích ohně rozdělávat.

 

Místo spaní přemítám,
jaký je to být tu sám,
nevracet se, nemít kam,
venku den se nám střídá.

 

Sto otázek v sobě mám,
ptám se, proč se nezeptám,
není to jen, že strach mám,
letíme s časem, s časem je bída.

 

Do světa bych chtěla jít,
na harfu si při tom hrát,
písky času v rukou mít,
vyslovit se a moct spát.

 

Těšim se na tenhle čas,
měří nám ho tep tvejch řas.
Ve tmě vidim všechno snáz,
tak nespim, na tebe se dívám.

 

Večer pluje v potocích
v loďce plný věřících
v lepší čas a čistší sníh,
ryby piští, voda je divá...

 

Do světa bych chtěla plout,
zpívat do žížalích nor,
kdybys mě chtěl obejmout,
přijď dnes večer za tábor.