O chlapci řece a vlku

Hudba a text: M. Zdeňková

 

NAHRÁVKU NAJDETE ZDE (link to audio)

VIDEO NAJDETE ZDE

 

Zdál se mi sen o chlapci u řeky,
šel se mnou mlhou, tak jsme se dali do řeči.
A naše slova byla jako my, jako to ráno, jako voda
a světlo vyšlo nějak nezvykle, od řeky zespoda,
chovala ho na vlnách
a já neměla strach z těch jeho očí.
Starý stíny na břehu Vltavy jsou krotký a cizí.

 

Zdál se mi sen o lese průsvitů,
přišel ke mně vlk, nebál se vyjít z úkrytu.
A jeho hlava byla velká, krásná, světlá jako sníh
a věděla jsem, že mi stejně jako havran porozumí.
Když mě obcházel v spadlejch korunách,
tak dostala jsem strach z těch jeho očí.
Ale pak položil mi svoji vlčí hlavu do klína a úzkost mizí.

 

Možná zdá se mi jen, že teď je čas všech časů,
tečeme s tou řekou, jsme teprv‘ u Mánesu.
A nikdy znova do tý stejný zlatý řeky nevkročíš,
přeju si jen, ať mejm mlžnejm slovům porozumíš
a rozpustí se strach v klidnejch hladinách těch tvejch očí.
Možná může se i z nedobrejch začátků jako hruška zrodit den ryzí